JIT je zkratka pojmu Just In Time. Ten představuje manažerský přístup ke správě výrobních procesů, který se zaměřuje na minimalizaci zásob a optimalizaci času. Jeho cílem je dodávat výrobky nebo služby přesně v daný čas, a tím eliminovat náklady spojené se skladováním nadbytečných zásob. Výrobní metoda Just In Time má svůj původ v japonském automobilovém průmyslu, zejména ve firmě Toyota, kde byla vyvinuta v průběhu 20. století. Japonské automobilky se s její pomocí snažily překonat omezené zdroje po druhé světové válce a optimalizovat své výrobní procesy. Metoda byla později adaptována i v mnoha dalších odvětvích po celém světě.

Výroba na základě poptávky a minimální zásoby

Výroba v Just In Time je řízena skutečnou poptávkou zákazníka. Místo produkce velkých sérií na sklad se připravují menší série nebo jednotlivé kusy v množství, které je skutečně potřeba. Zvyšuje se tím schopnost firem reagovat na rychle se měnící tržní podmínky a spotřebitelské preference a zároveň se tak eliminuje množství potřebných surovin, materiálů, nedokončených i hotových výrobků, které je nutné držet skladem. To vede k možnosti optimalizovat využití skladovacích prostor, a snížit tak související náklady, jako například za nájem pronájem prostor a jejich údržbu, za energie a ostrahu či pojištění.

Všechny tyto aspekty ovlivňují i poptávku po skladovacích prostorách a logistických areálech. „Zatímco dříve firmy pronajímaly sklady i ve chvíli, kdy pro ně neměly konkrétní užití, a tak maximalizovaly pronajaté plochy, dnes je v souvislostí s optimalizací výroby vidět snaha o efektivitu i v oblasti skladovacích ploch. Firmy zmenšují své prostory, snaží se vyjednat nájem na kratší než 5leté období a poptávají menší a dobře dopravně dostupné prostory,“ vysvětluje Miroslav Kotek, ředitel oddělení industriálních nemovitostí ve společnosti Colliers.

Flexibilita výroby a výzvy a budoucnost

Klíčovým prvkem metody Just In Time je schopnost rychle reagovat na změny ve výrobě nebo poptávce. Flexibilita je dosažena omezením počtu specializovaných zařízení, nasazováním pracovních sil, schopných vykonávat rozličné úkony, a využíváním flexibilních výrobních linek, které umožňují rychlé přebudování. Díky tomu mohou firmy snadno přepínat mezi výrobními programy a reagovat na změny poptávky. Flexibilita ve výrobě ovšem není omezena pouze na interní procesy firmy. Důležitá je také spolupráce s dodavateli. Vše směřuje k tomu, aby firmy byly schopny rychleji zavádět nové produkty nebo úpravy stávajících produktů v souladu s očekáváním zákazníků.

Využití přístupu Just In Time s sebou přináší i některá rizika a výzvy, se kterými firmy musí počítat. Just In Time provoz vyžaduje dobře školený personál, schopný rychle reagovat na změny v procesech, což v době velmi nízké nezaměstnanosti a vyšší fluktuaci není snadné. Výrobce je také ve vysoké míře závislý na svém dodavatelském řetězci a přerušení v dodávkách dílů či surovin může negativně ovlivnit či dokonce zcela zastavit produkci. Zvýšené riziko narušení výroby hrozí hlavně kvůli minimálním zásobám. To se projevilo například během pandemie, kdy různá omezení obchodování a dopravy přerušila dodávky a zároveň chyběly zásoby, které by toto narušení vykryly.

S příchodem moderních technologií jsou firmy schopny Just In Time čím dál lépe implementovat. Systémy automatické identifikace, IoT (Internet of Things) a softwarové platformy umožňují detailní sledování pohybu zásob v reálném čase. To vede k lepšímu sledování poptávky, efektivnější správě dodavatelského řetězce a rychlejší reakci na změny na trhu. Just In Time bude i v budoucnu hrát v optimalizaci výroby klíčovou roli. A tím i v optimalizaci skladů. Pokud právě tyto otázky řešíte, neváhejte se obrátit na naše odborníky.