Těmito dvěma slovy by se dala charakterizovat uplynulá dekáda oboru podnikových a IT služeb v České republice. O tom, jak tento obor změnil tvář měst a udává trendy kancelářskému pracovnímu prostředí, jsme si povídali s Jonathanem Appletonem, ředitelem oborové asociace ABSL (The Association of Business Service Leaders in the Czech Republic), a Janou Vlkovou ze společnosti Colliers.

Úspěšnou dekádu za sebou nemá jen samotný obor podnikových služeb, ale i oborová asociace ABSL, která letos slaví 10. narozeniny. Jak se za dobu jejího působení obor změnil?

Jonathan Appleton: Úspěšnou dekádu za sebou nemá jen samotný obor podnikových služeb, ale i oborová asociace ABSL, která letos slaví 10. narozeniny. Jak se za dobu jejího působení obor změnil? Jonathan Appleton: Velmi výrazně, jak co se týká velikosti, tak i obsahu práce. Když jsme před deseti lety ABSL zakládali, pracovalo v tomto sektoru 50 000 lidí. Během několika let jsme překročili hranici 100 000 a nyní jsme na dobré cestě dosáhnout do příštího roku mety 200 000 zaměstnanců. To je čtyřnásobek! Žádný jiný obor v zemi nezažil tak dynamický růst jako ten náš. Kromě růstu se díky inovacím, co v jednotlivých centrech vznikají, proměnila i práce. Když se podíváte na to, co centra dělala před deseti lety a co dělají dnes, je to téměř k nepoznaní. Dříve šlo o jednoduché úkoly jako přepisování dat, evidence faktur a podobně. Dnes jsou centra plná expertů na digitalizaci, zavádění umělé inteligence či analýzu dat, díky níž dokážou například predikovat trendy nebo identifikovat oblasti, které je třeba zlepšit či inovovat. A díky tomu posouvají dopředu své mateřské společnosti, kterými jsou globální hráči z nejrůznějších oborů – od výroby, přes finance či IT, až po letectví nebo farmacii.

Jaká je typická velikost center vašich členů? A kde jich je v Česku nejvíce?

Jonathan: Celkem v našem oboru působí v ČR zhruba 400 firem. Průměrná velikost centra pak činí kolem 430 zaměstnanců, existují však centra i mnohonásobně větší. První z nich vznikala v Praze, ale dnes tvoří významnou část i Brna a dalších krajských měst, například Ostravy, Plzně, Hradce Králové či Liberce. S nadsázkou se dá říct, že obor je hnacím motorem proměny některých městských čtvrtí.

Mění tedy obor tvář českých měst?

Jana Vlková: Ano. A nejen kvůli kancelářským parkům, které by bez nich dost možná ani nevznikly. Přínosem těchto společností je především budování mezinárodní komunity, která má vliv na služby, pronájmy bytů, obchodní příležitosti v daném místě a následně tlak na poskytování mezinárodního vzdělávání nebo třeba vhodných zdravotnických služeb přímo v lokalitě. Obor je totiž proslulý vysokým procentem zahraničních zaměstnanců a není výjimkou, že ve firmách působí i stovka národností. Takový vývoj můžeme jednoznačně vidět v Brně, kde rozvoj oboru podnikových služeb znamenal rychlou expanzi trhu kancelářských nemovitostí, která na sebe návazně nabaluje další služby a obchody. Projekty, jako jsou Spielberg Office Center, Vlněna Office Park nebo The Campus Science Park, jsou úspěšně pronajaty právě díky tomuto oboru. Ostrava nebo Plzeň jsou pak dalšími místy, kde k tomuto vývoji postupně také dochází, a věřím, že na řadu přijdou i další krajská města.

Obor podnikových služeb je oborem kancelářským. Změnil nějak podobu kanceláří a v jakém ohledu nejvíce?

Jana: Centra podnikových služeb bývala dříve považována a často i skutečně byla kancelářemi s velkým otevřeným prostorem bez příček, kde seděly desítky zaměstnanců společně celý pracovní den. Takto zaměstnanci pracovali ještě v době těsně před pandemií covid-19. V době covidových restrikcí však zvládla tato centra velmi rychle a efektivně přechod na vzdálenou práci a fungovala prakticky bez přerušení provozu. Společně s tím došlo v oboru k evoluci kancelářských prostor v podobě uplatnění kvalitního designu, „zlidštění“ kanceláří realizací multifunkčních prostor, jako jsou různé velikosti zasedaček, telefonní boxy, důraz na akustickou pohodu a ergonomické pracoviště. Díky tomu dnes patří kanceláře tohoto oboru ke špičce, a to nejen z pohledu designu, ale i technologického vybavení umožňujícího hybridní způsob práce.

Vrátili se tedy zaměstnanci zpět do kanceláří, nebo stále využívají home office?

Jonathan: Vrátili, ale ne v takové míře jako před pandemií. Z našich dat vyplývá, že téměř dvě třetiny zaměstnanců center dochází na pracoviště na jeden až tři dny v týdnu, 9 % je přítomno čtyři až pět dnů a 29 % pracuje plně z domova. Zaměstnanci však už nechtějí pracovat jen z domova, čím dál víc se jim líbí flexibilita místa a času, tedy možnost pracovat kdykoli a odkudkoli, v rostoucím počtu případů i ze zahraničí. I přes značnou administrativní zátěž, kterou s sebou umožnění práce ze zahraničí nese, tuto možnost nabízí již 44 % zaměstnavatelů z oboru IT a podnikových služeb. A právě proto je potřeba uzpůsobit kanceláře a vybavení zaměstnanců pro účely hybridního způsobu práce, který se v oboru stává normou.

Do jaké míry ovlivňuje hybridní práce pracovní prostředí?

Jana: V nemalé míře, a to jak díky novým potřebám z oblasti technologické, tak i kvůli obsazenosti, která se pohybuje okolo 50 %. To totiž vede mnoho společností k úvaze nad tím, jak velký prostor pro své zaměstnance vlastně potřebují. Na druhou stranu si mnoho firem uvědomuje, že práce v kanceláři přináší zaměstnancům mnoho pozitivního – hlavně ve spojení s kreativitou a hledáním různých řešení. Inovace jsou často založeny na osobní interakci v kanceláři, což představuje obrat o 180 stupňů proti předchozímu období. Tehdy zaměstnanci tvrdili, že kreativní jsou jedině mimo kancelář a kancelář kreativitu zabíjí. Dnes víme, že právě neformální socializace v kanceláři může přinést ty nejlepší inovativní nápady, které firma potřebuje pro svůj rozvoj. A proto se pracovní prostředí mění tak, aby vytvořilo vhodný prostor podporující vzdálenou práci a v kanceláři zaměstnancům poskytlo kvalitní a komfortní prostředí, které doma často nemají. Aktuální trendy zahrnují vedle již zmíněného kvalitního designového vybavení a ergonomického nábytku i moderní široké monitory nahrazující standardní kombinací laptopu a běžného monitoru, prostory pro neformální setkávání, akustické multifunkční boxy, rozvolnění pracovních stolů v open space a zavádění sdílených pracovních míst.

Kde vidíte největší příležitosti pro další růst oboru do budoucna?

Jonathan: V technologických inovacích a digitalizaci. Firmy k nám už nepřichází za levnou pracovní silou na „Východě“. My do této kategorie nepatříme, opustili jsme ji před mnoha lety. Přichází sem pro vysokou úroveň inovací a digitální odbornost, kterou zde disponujeme a kterou rozvíjíme. Existuje obrovské množství globální kvalifikované práce, která by do ČR mohla přijít, a výzvou je umět ji získat, být na ni připraven. Pokud ovšem firmy nezapojí technologické inovace do všech prvků své organizace a nebudou inovovat, přijdou o schopnost, na které bude tato budoucí práce záviset. My jako asociace se snažíme naše členy na tuto budoucnost připravit, například i sdílením zkušeností a prezentací trendů. Pokud čtenáře téma zajímá, jsou srdečně zváni na naši výroční konferenci, která proběhne 1. a 2. listopadu v Brně za účasti více než 500 expertů z oboru.

Co lze v souvislosti s dalším rozvojem oboru očekávat v oblasti pracovního prostředí?

Jana: V blízké budoucnosti uvidíme zejména implementaci ESG pravidel do pracovního prostředí a provozu kancelářských budov. S tím, jak budou firmy povinně reportovat svá ESG pravidla, bude se vytvářet větší tlak na majitele administrativních budov, aby pro své nájemce zajistili udržitelné, energeticky úsporné a přístupné prostory. ESG ovšem není jen o energetické náročnosti budov, instalaci solárních panelů na budovy nebo řízení spotřeby vody a osazení většího podílu zeleně na střešních terasách, ale i o inkluzi – tedy zajištění snadného přístupu lidí s různými omezeními do budov nebo zapojení se do života místní komunity. V tomto směru je obor podnikových služeb velmi aktivní a obecně přínos těchto firem je již dnes obrovský a nadále poroste. S růstem oboru pak podle mého názoru uvidíme rozvoj center do regionálních měst – máme již několik klientů, kteří se právě na regiony zaměřují. Chtějí růst ve Zlíně nebo Hradci Králové, kde vidí dobré příležitosti pro zaměstnání kvalitních lidí.

Text: Jana Chuchvalcová

Estate & Business (estateandbusiness.cz)