7. 1. 2025
Klíč ke spokojenosti a produktivitě na pracovišti?
Moderní podoba wellbeingu zahrnuje mnohem více než jen občasné firemní akce nebo ovoce na pracovišti. Nejde již pouze o poskytnutí základního pracovního zázemí, moderní přístup k wellbeingu zahrnuje i komplexní péči o fyzické i duševní zdraví zaměstnanců, podporu rovnováhy pracovního a soukromého života a vytváření pozitivního pracovního prostředí. Jde o systematický přístup k vytváření podmínek, které podporují celkové zdraví a spokojenost zaměstnanců.
Základem wellbeingu v kancelářském prostředí je kvalitní uspořádání a vybavení fyzického prostoru. To zahrnuje jak správné členění prostoru, dobré osvětlení s důrazem na přirozené denní světlo, optimální akustické řešení prostoru či správnou regulaci teploty spolu s kvalitou vzduchu, tak i ergonomické vybavení pracovišť, které předchází zdravotním problémům spojeným s dlouhodobou prací v kanceláři. Firmy také stále častěji investují do wellness programů a možností pro udržení fyzického zdraví, jako jsou firemní fitness centra nebo pravidelné zdravotní prohlídky.
Duševní zdraví a kultura
Vedle fyzického prostředí hraje klíčovou roli snaha o duševní pohodu zaměstnanců. Zaměstnavatelé proto často zavádí programy podpory duševního zdraví, například v podobě přístupu k psychologické pomoci, nejrůznějších mindfullness programů či pravidelných dnů duševního zdraví. Součástí této péče jsou i workshopy zaměřené na zvládání stresu, budování odolnosti vůči pracovní zátěži a vytváření kultury, která podporuje otevřenou diskusi o otázkách duševního zdraví. Zaměstnavatelům se tyto aktivity vrátí nejen v podobě spokojených a vyrovnaných zaměstnanců, ale i v jejich produktivitě. Podle studie Světové zdravotnické organizace přináší investice do podpory duševního zdraví na pracovišti dokonce čtyřnásobnou návratnost na každý investovaný dolar.
Významnou součástí wellbeingu je také kultura uznávání a odměňování. Údaje z Gallup's Employee Recognition Survey z let 2022 až 2024 ukazují, že u dobře oceňovaných zaměstnanců je o 45 % nižší pravděpodobnost, že po dvou letech změní zaměstnání. Pravidelné oceňování úspěchů a příspěvků zaměstnanců podporuje jejich motivaci a spokojenost s prací. S tím úzce souvisí i poskytování příležitostí k růstu prostřednictvím školení a rozvojových programů, které zaměstnancům umožňují zvyšovat svoji kvalifikaci a podporují kariérní postup.
Komunikace a rovnováha
Neméně důležitá je i otevřená komunikace mezi vedením a zaměstnanci. Ta zajišťuje, že se zaměstnanci cítí vyslyšeni a vnímají zájem zaměstnavatele. Pravidelná a transparentní komunikace pomáhá vytvářet kulturu respektu a inkluzivity, která podporuje pevné vztahy a efektivní spolupráci mezi kolegy.
Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem představuje další klíčový pilíř wellbeingu. Společnosti nabízející flexibilní pracovní dobu a možnosti práce na dálku, které zaměstnancům pomáhají plnohodnotně zvládat osobní a pracovní život, jsou proto v dnešní době mezi uchazeči mnohem žádanější. A potvrzuje to opět celá řada studií, například podle průzkumu Global Workplace Analytics je s flexibilitou práce z domova spokojenou plných 77 % respondentů.
Jak měřit wellbeing
Pro efektivní chod wellbeing programů je nezbytné jejich pravidelné vyhodnocování. K tomu se využívají různé metody měření, včetně NPS (Net Promoter Score) pro sledování celkové spokojenosti zaměstnanců. NPS je založené na jednoduché otázce: „S jakou pravděpodobností byste doporučil/a své pracoviště příteli nebo kolegovi?“ Zaměstnanci odpovídají na škále 0-10, přičemž jsou následně rozděleni do tří kategorií: Propagátoři (skóre 9-10), Pasivní (7-8) a Kritici (0-6). Výsledné NPS se vypočítá odečtením procenta Kritiků od procenta Propagátorů, čímž vznikne číslo od -100 do +100.
Vedle NPS by firmy měly provádět pravidelné detailní průzkumy spokojenosti, a to nejlépe na kvartální bázi. Obsahovat by měly škálu otázek zaměřených na konkrétní aspekty pracovního prostředí a zahrnovat jak kvantitativní hodnocení (například hodnocení různých aspektů pracoviště na škále 1-5), tak kvalitativní zpětnou vazbu formou otevřených otázek.
Dalším nástrojem pro hodnocení efektivity wellbeing programů může být i analýza fluktuace zaměstnanců. Tento ukazatel se sleduje pomocí několika specifických metrik. Základní míra fluktuace se vypočítává jako poměr počtu odchozích zaměstnanců k průměrnému počtu zaměstnanců za dané období, nejčastěji za jeden rok. Pro hlubší pochopení situace je doporučováno analyzovat dobrovolnou a nedobrovolnou fluktuaci odděleně. Zvláštní pozornost je pak vhodné věnovat období prvních 12 měsíců od nástupu, které je klíčové pro identifikaci problémů v onboardingu a adaptaci nových zaměstnanců. Pokročilá analýza fluktuace pak zahrnuje také tzv. nežádoucí odchody a žádoucí odchody. Nedostatečný ohled na wellbeing zaměstnanců přitom ovlivňuje zejména nežádoucí odchody. Podle studie Society for Human Resource Management je dokonce jeden z pěti hlavních důvodů, proč své místo opouštějí zaměstnanci s vysokou hodnotou.
Další důležitý nástroj pro optimalizaci pracovního prostředí a podporu wellbeingu představuje i monitoring využití prostor. Moderní systémy sledování obsazenosti využívají kombinaci různých technologií, jako jsou pohybová čidla, termální senzory, Wi-Fi tracking nebo kamerové systémy s analýzou obrazu. Tato data jsou sbírána anonymně a v souladu s GDPR, přičemž primárním cílem je pochopení vzorců využívání různých typů prostor v průběhu dne a týdne. Systémy sledují několik klíčových metrik: celkovou obsazenost prostoru, průměrnou dobu využití jednotlivých pracovních míst, míru využití jednotlivých typů prostor (zasedací místnosti, tiché zóny, prostory pro spolupráci) a špičkové vytížení v konkrétních časech. Sofistikovanější systémy dokáží také měřit i vzorce pohybu a interakcí mezi různými týmy a odděleními.
Ne trend, ale nezbytnost
Investice do wellbeingu není pouze trendem, ale nezbytností pro moderní organizace. Podle zprávy společnosti McKinsey by zlepšení zdraví a pohody zaměstnanců mohlo v celosvětovém měřítku přinést ohromující ekonomickou hodnotu, a to ve výši 3,7 až 11,7 bilionu dolarů. V době, kdy se hranice mezi pracovním a osobním životem stále více stírají, je kvalitní wellbeing program klíčovým faktorem pro přilákání a udržení talentovaných zaměstnanců. Nejde přitom pouze o jednorázové iniciativy, ale o kontinuální proces vytváření prostředí, které podporuje fyzické i duševní zdraví zaměstnanců a přispívá k jejich celkové spokojenosti.