Tlak na snižování emisí a eliminaci dopadu podnikání na životní prostředí neustále roste. Jedním z nástrojů, ke kterým se společnosti ve svých snahách o udržitelnější a ekologičtější provoz uchylují, je využití elektromobilů. I když se to na první pohled nezdá, má tato tendence poměrně výrazný vliv na komerční nemovitosti, a to zejména v sektoru průmyslu a maloobchodu.

Produkce elektrických vozidel je dnes často situována do integrovaných výrobních center, která se pak zaměřují na jednotlivé fáze výroby – od baterií až po montáž. Protože jde o poměrně rozdílné fáze vyžadující rozdílné technologie, a tudíž parametry výrobních, montážních či logistických hal, zvyšuje tato centralizace požadavky na průmyslové nemovitosti.

„Výroba elektromobilů jede plnou parou vpřed, a to i v České republice, kde automobilový průmysl generuje 10 % HDP, 25 % exportu a zaměstnává 180 tisíc osob. Tento rozmach vnímáme i skrze poptávku po nemovitostech. Výrobci poptávají jak prostory pro tzv. gigafactory, tedy zařízení pro výrobu baterií, tak i pro výzkumná a vývojová centra či logistická centra určená pro efektivní distribuci jednotlivých komponent pro elektromobily i samotných vozidel,“ říká Miroslav Kotek, šéf oddělení průmyslových nemovitostí ve společnosti Colliers s tím, že bohužel ČR aktuálně čelí nedostatku vhodných pozemků pro výstavbu podobných areálů a hrozí, že by mohla přijít o zajímavé investice.

V ČR se v uplynulých dvou letech hovořilo o vybudování gigafactory pro Volkswagen v lokalitě letiště v Líních u Plzně. Letos se objevily informace o zájmu jihokorejské LG o vybudování gigafactory na severní Moravě v lokalitě Dolní Lutyně. Zatímco ČR přešlapuje na místě, v okolních zemích jedou projekty na plno. Například na Slovensku má vzniknout gigafactory slovenské InoBat a čínské Gotion High-Tech v Šuranech na jihu Slovenska s investicí 1,23 miliardy eur a 1500 pracovními místy, s plným provozem v roce 2027. A dva projekty se chystají například také v Maďarsku, kde má vzniknout první evropská továrna čínské automobilky BYD a SK Innovation plánuje investovat 655 milionů eur do výstavby továrny na výrobu baterií pro elektromobily.

Výzvy pro maloobchod

Rozmach elektromobility neovlivňuje jen poptávku a podobu nemovitostí průmyslových, ale i retailových. Aby totiž mohli spotřebitelé plně využít potenciál přechodu na elektromobily, musí se tomu přizpůsobit nabídka veřejných dobíjecích stanic a retailové parky v tom mohou sehrát velkou roli. Z rozšiřování elektromobilů mezi spotřebiteli mohou výrazně profitovat ty retailové řetězce, které budou vybaveny dobíjecími stanicemi. Dá se totiž předpokládat, že je řidiči elektrických vozidel upřednostní. Pro maloobchodníky i provozovatele nákupních center jde o významnou příležitost, jak přilákat a udržet si zámožné a ekologicky smýšlející zákazníky,“ uvádí Miroslav Kotek, ředitel oddělení průmyslových nemovitostí ve společnosti Colliers, a dodává: „Developeři maloobchodních center by také již dnes měli přemýšlet o přechodu na autonomní vozidla a to, jak by mohly změnit normy parkování a vzorce dopravy v okolí maloobchodních komplexů.“

Rostoucí počet uživatelů elektromobilů je přitom dobrou motivací. Vloni v březnu bylo v Česku registrováno téměř 16 000 osobních bateriových elektrických vozidel (BEV) a počet veřejných dobíjecích bodů přesáhl 4 600, z toho zhruba čtvrtina s rychlým dobíjením. Zatímco domácí nabíjení přes běžnou zásuvku trvá obvykle 8-15 hodin, tak rychlonabíjecí stanice mohou 80 % kapacity baterie naplnit i za méně než 30 minut.

Výzvy pro energetiku

Samotné zařazení elektromobilů do firemní flotily či vybudování dobíjecích stanic ovšem ještě neznamená udržitelné řešení. Majitelé a provozovatelé budov, kde se dobíjecí stanice nacházejí, by měli paralelně zvážit pořízení obnovitelné energie pro zásobování těchto nabíječek. Pokud technické parametry budovy neumožňují výstavbu fotovoltaiky v dostatečném rozsahu, pak je na místě nákup elektřiny s garancí původu či dlouhodobé kontrakty PPA. Zároveň je nutné budování dobíjecí infrastruktury aktivně řešit s provozovatelem distribuční sítě, jež musí její kapacity novým zdrojům spotřeby elektřiny a do budoucna také její dodávky (EV baterie jako zdroj energie) uzpůsobit. V neposlední řadě je nutné provoz dobíjecích stanic efektivně řídit pomocí tzv. smart charging (chytrého dobíjení), aby se předcházelo přetížení sítě a zároveň aby systém umožňoval sběr dat energetické spotřeby, například pro potřeby reportingu jednotlivých nájemců.