Sektor výstavby průmyslových nemovitostí reaguje na rostoucí tlak na udržitelnost a environmentální zodpovědnost intenzivnějším využíváním ekologických materiálů. Do módy se tak začínají dostávat i průmyslové dřevostavby, které představují jeden z nejvýraznějších trendů v současném komerčním developmentu. Zatímco v západní Evropě, především v německy mluvících zemích, již tento typ konstrukcí prokázal svou životaschopnost, český trh je teprve objevuje.

„Dřevostavby mohou sloužit jako ekologická alternativa ke konvenčním skladovým halám z betonu nebo oceli, protože dřevo přispívá ke snižování uhlíkové stopy. Zároveň lze dřevostavby postavit rychleji než tradiční haly, což je významná výhoda v logistickém sektoru, kde čas hraje klíčovou roli,“ říká Desanka Timkovska ze společnosti Colliers s tím, že u nás již vznikají pilotní projekty, například menší sklady nebo distribuční centra postavená alespoň částečně ze dřeva. První větší projekt pak chystá společnost Panattoni, která jako první na českém trhu průmyslového developmentu získala kladné stanovisko pro využití dřevěných vazníků a vaznic střech při výstavbě velkoplošných průmyslových hal pro výrobu a logistiku. Jedná se o Panattoni Park Pilsen West III v Úhercích, 14 kilometrů západně od Plzně, který nabídne více než 40 000 m² pronajímatelných ploch.

Výhody

Hlavní předností dřevostaveb je v porovnání s konvenčními stavbami jejich výrazně nižší uhlíková stopa. Dřevo jako stavební materiál během svého růstu aktivně pohlcuje CO2 z atmosféry a tento uhlík zůstává vázán v konstrukci po celou dobu životnosti. Průmyslová dřevostavba tak může ve srovnání s obdobnou stavbou z betonu a oceli uspořit až 50 % emisí CO2. Při správném lesním hospodaření jde zároveň o plně obnovitelný zdroj. Česko je navíc v rámci EU největším vývozcem surového dřeva a jeho větší vnitrostátní využití by podpořilo rozvoj podnikání s vyšší přidanou hodnotou.

Dalším důležitým faktorem je ekonomika. Počáteční investice do průmyslové dřevostavby může být o 10-15 % vyšší než u konvenčních staveb, především kvůli sofistikovanějším protipožárním řešením a vyšší ceně kvalitního konstrukčního dřeva. Tyto náklady jsou však částečně kompenzovány rychlejší výstavbou, a tedy dřívější návratností investice. Typická průmyslová dřevostavba může být přitom realizována o 20-30 % rychleji než obdobná stavba z betonu a oceli. Dřevěné konstrukce totiž mohou být prefabrikovány v továrně a následně rychle sestaveny na místě, což zkracuje dobu výstavby a minimalizuje narušení okolí. Zároveň to vede k vyšší přesnosti a kvalitě konstrukce, protože prefabrikované díly jsou vyráběny v kontrolovaném prostředí.

Dosavadní zkušenosti s průmyslovými dřevostavbami přinášejí řadu pozitivních zjištění. Uživatelé vyzdvihují výrazně příjemnější pracovní prostředí a lepší tepelnou pohodu s pozitivním vlivem na produktivitu zaměstnanců. Údržba objektů je srovnatelná s konvenčními stavbami, což vyvrací počáteční obavy investorů z potenciálně vyšších provozních nákladů. Další výhodou je nižší energetická náročnost provozu díky lepším tepelně-izolační vlastnostem dřevěných konstrukcí. Také akustika předčí běžné ocelové haly.

Nevýhody

Průmyslové dřevostavby však také čelí několika významným výzvám. Především jde o přísnější požární předpisy a s tím související sofistikovaná a často nákladná protipožární řešení. Standardem je chemická impregnace dřeva, instalace výkonných sprinklerových systémů a použití speciálních protipožárních obkladů.

Další technickou výzvou je ochrana proti vlhkosti a biologickým škůdcům. Moderní průmyslové dřevostavby využívají kombinaci konstrukční ochrany (správné detaily a odvětrání) a chemické impregnace. Životnost takto chráněných konstrukcí se při správné údržbě pohybuje kolem 50 let, což je srovnatelné s konvenčními stavbami. Developeři však musí počítat s tím, že ne všechny typy průmyslových provozů jsou pro dřevostavby vhodné – například provozy s vysokou vlhkostí nebo agresivním prostředím vyžadují speciální úpravy a ochranná opatření.

Samostatnou kapitolou jsou legislativní regulace. Třeba výška dřevostaveb v ČR dnes nemůže překročil 12 metrů, což odpovídá čtyřem až pěti podlažím. V současnosti prochází legislativní rámec pro průmyslové dřevostavby postupnou evolucí a vznikají specializované normy a standardy. Důležitou roli hrají také certifikační systémy udržitelnosti jako LEED nebo BREEAM.

Uplatnění

„V praxi se dřevostavby nejlépe osvědčují pro lehkou logistiku, distribuční centra a skladové prostory s kontrolovaným prostředím. Naopak méně vhodné jsou pro těžký průmysl nebo provozy s vysokými nároky na chemickou odolnost,“ přibližuje Desanka Timkovska.  Například v případě těžkého průmyslu nebo skladování těžkých materiálů může být nosnost dřevěných konstrukcí nedostatečná. Také v oblastech s vysokým rizikem požárů nebo extrémní vlhkostí může být použití dřeva problematické.

Budoucnost

Z dlouhodobého hlediska představují průmyslové dřevostavby perspektivní směr a s postupným zdokonalováním technologií lze očekávat jejich širší adopci na českém trhu. Zásadní roli v rozvoji budou hrát zpřísňující se environmentální požadavky, technologický pokrok, ekonomické aspekty a důvěra investorů.